Všeobecná deklarace zvířecích práv (2018)
Článek 1
Přirozené prostředí volně žijících živočichů musí být chráněno tak, aby v něm mohli žít a vyvíjet se v souladu se svými potřebami a aby živočišné druhy nebyly ohroženy vyhynutím.
Článek 2
Každé zvíře náležející k živočišnému druhu, jehož citlivost byla vědecky potvrzena, má právo na to, aby tato citlivost byla respektována.
Článek 3
Osoby pečující o citlivé živočichy, kteří jsou na člověku závislí, jsou povinny těmto živočichům zajistit dobrou životní pohodu jak z hlediska jejich fyziologie, tak z hlediska jejich chování.
Článek 4
Jakékoli týrání je zakázáno.
Jakýkoli čin, který by zvířeti způsobil zbytečnou bolest, utrpení či úzkost, je zakázán.
Článek 5
Jakýkoli čin, který by bezdůvodně vedl k usmrcení zvířete, je zakázán. Je-li pro usmrcení zvířete oprávněný důvod, musí být okamžité, bezbolestné a nesmí mu způsobovat úzkost.
Článek 6
Žádná genetická manipulace či selekce nesmí způsobit poškození dobré pohody citlivého zvířete nebo jeho vlohy pro to, aby dobrou životní pohodu bylo schopné prožívat.
Článek 7
Úlohou vlád je dbát na to, aby se vzdělávání řídilo touto deklarací.
Článek 8
Tuto deklaraci v praxi naplňují mezinárodní smlouvy, zákony a nažízení každého státu a sdružení států.
Zdroj: https://www.fondation-droit-animal.org/la-fondation/declaration-des-droits-de-lanimal/ (cit. 15.09.2021).
Je o aktualizovanou verzi Všeobecné deklarace zvířecích práv z roku 1978, mezi jejíž autory patřila i Liga za zvířecí práva, která nyní nese název Nadace pro zvířecí práva. Seznam členů správní rady, kteří text v roce 2018 přepracovali, i seznam členů čestného výboru složeného z vědců a filosofů, kteří text schválili, viz zde.