Ekoetologie

Ekoetologie (též etoekologie) zkoumá vztahy mezi chováním určitého druhu zvířat a jeho živým i neživým prostředím.

• Zkoumá tedy chování živočichů tak, jak je lze pozorovat v přírodním prostředí, zejména z evolucionistické perspektivy.

• Využívá tyto metodologické přístupy:

  • teoretizaci,
  • výběr statistického vzorku studované populace,
  • pozorování.
     

Výběr výzkumných metod je úzce svázán s teoretickými nároky ekoetologie. Cílem je odhalit kognitivní mechanismy, jež jsou v pozadí adaptačních mechanismů určité ekologické niky zkoumaného živočišného druhu, ekoetologové musí srovnávat 

• buď druhy taxonomicky blízké, které čelí rozdílným kognitivním problémům,

• nebo druhy taxonomicky vzdálené, leč vystavené obdobným kognitivním problémům.

Proto jde o to, ověřit vždy výchozí hypotézu, ať již experimentálně, nebo pozorováním v terénu.

Sběr údajů: 

1. Pozorovatel zkoumá jeden faktor - vytvořit momentku jedné specifické situace v momentu t: např. rozmístění zvířat ve skupině.

2. Pozorovatel se postupně zaměří na chování všech zvířat z vybraného vzorku a věnuje se mu opakovaně tak dlouho, dokud neobdrží dostatečně spolehlivé údaje, např. zkoumá chování určitého počtu zvířat během rituálu páření. 

3. Kontinuální sběr údajů: pozorovatel se zaměří na jednoho jedince a studuje rysy chování po dostatečně dlouhou dobu.

4. Náhodné třídění - randomizace: pozorovatel zaznamenává všechny události, ke kterým došlo v chování jakéhokoli subjektu a v jakémkoli pořadí: výhoda spočívá v tom, že se vyhne vědomému či nevědomému výběru proměnných; ve srovnání s předchozími metodami je zde nevýhodou nedostatečná přesnost a menší metodičnost.

 

Témata

- Zkoumá zejména způsob, jímž živočichové zajišťují své vitální funkce → hlavní výzkumná témata:

1. hledání potravy,

2. reprodukční chování,

3. zakládání teritorií,

4. výhody života ve skupinách (např. zajistit reprodukční úspěšnost jedince).

 

Další témata jsou velmi rozmanitá: 

• rozpoznávání jednotlivých jedinců,

• orientace v prostoru,

• komunikace uvnitř skupiny,

• vývojové procesy determinující chování a kognitivní život zvířete aj.

 

 

Pojmy 

• Ekoetologie pracuje s pojmy distálních a proximálních příčin chování zvířat (jejich autorem je etolog Niko Tinbergen) 

 

POTRAVA

• Každý výdej energie musí být vykompenzován hledáním nové energie: sháněním potravy.

• K tomu slouží několik strategií, ve kterých jde o zachování energie: nevydat více energie, než přijímám. Do toho se započítávají i rizika podstupovaná při shánění potravy (predátoři, rivalové, ponechání mláďat bez dozoru...)  

• Hledání potravy je ovlivňováno akcesibilitou zdroje a disponibilitou zdroje:

akcesibilita zdroje: 

• čas vynaložený na získání kořisti (zahrnuje čas vynaložený na rozpoznání, pronásledování, usmrcení a konzumaci kořisti) 
• energie vynaložená na získání kořisti
   

disponibilita zdroje:

• hustota výskytu kořisti

 

• Na akcesibilitě a disponibilitě závisí efektivita lovu vztažená k určité časové jednotce. Důležité jsou zde tedy tři faktory: 
  1.  doba shánění potravy,
  2.  energie vynaložená na shánění potravy,
  3.  hustota zdroje - ovlivňuje dve předchozí faktory.

Příklad: Veverka šedá (Sciurus griseus): ekoetologové si povšimli, že zvažuje mezi výnosností své výpravy za potravou a rizikem, že bude ulovena: její sklon odnášet si potravu do úkrytu je tím menší, čím větší je vzdálenost, kterou by musela překonat. Čím je však objem potravy větší, tím větší má veverka tendenci se s ní vrátit do svého útočiště.

 

TERITORIUM

• Zvířata si značkují teritorium pachovými nebo jinými stopami. 

• Každé zvíře své teritorium může bránit otevřeně (např. projevy agresivity). 

• Většinou se však zvířata snaží sobě navzájem vyhnout a své území si vytýčují prakticky vedle ostatních.

• Teritorium úzce závisí na zdrojích (zdrojích potravy či partnerů), přesněji na kvalitě zdrojů, jejich distribuci v čase a prostoru a na soupeření, které vyvolávají. Čím je potrava kvalitnější a čím je její distribuce hustější, tím je obrana teritoria patrnější. Čím se zdroje rychleji obnovují, tím méně je kolem nich teritoriálních střetů.