Biurgie

• Biurgii lze definovat jako (svévolné) dávání formy životu, nyní např. podle genetických modelů v rámci genetického inženýrství.

• Termín používaný např. Elisabeth de Fontenayovou, Alainem Finkielkrautem, Françoisem Dagognetem aj.

Jeho „oficiální“ slovníkovou definici jsem nikde nenalezla.

Nejprve jsem se domnívala, že je tento termín odvozen od slova „demiurg“ (řec. demiurgos, fr. demiurge) - tzn. „božstvo, které dává vesmíru formu (u platoniků)“, ale také „bytost pocházející z nejvyšší bytosti, považovaná někdy za škodící, zlou“ (u gnostiků) (WWW: <http://www.cnrtl.fr/definition/demiurge> [26. srpna 2011]). Resp. řemeslník; tvůrce světa, bůh n. božský princip, určující příčina (Akademický slovník cizích slov, Academia Praha 2001) Další definici viz zde.  

Termín biurgie byl totiž v některých francouzských textech používán při popisování zvůle člověka, jenž se odvažuje manipulovat s živým (genové manipulace, xenotransplantace, klonování...) bez jakékoli etické sebekontroly a přesahu. Usuzovala jsem tedy, že biurgie by mohla být spojením slova demiurg a předpony bi- (dva, dvakrát). Člověk -„biurg“ by byl tím, kdo aspiruje na to, stát se (škodícím) spolutvůrcem, spolutvořitelem živých a živého (vedle Boha).

Nakonec jsem se od správce stránek http://www.philagora.fr/ zaměřených na filosofické vzdělávání dověděla, že biurgie je vytvořena ze slov bios (život) a urguein (dát možnost vzniku, dát možnost vyvstat). Zdůraznil, že toto sloveso neoznačuje tvoření či vytváření života, nýbrž dávání, popř. určování formy životu. Vždyť demiurg ostatně není tvůrce života, nýbrž ten, kdo jej organizuje podle matematického modelu, aniž by mohl dosáhnout dokonalosti... V tomto smyslu tento termín často odkazuje k některým vědcům coby učňům „čarodějovým“.

Popř. viz též <http://forum.philagora.net/showthread.php?t=37582> [cit. 20. srpna 2010]