Daniel Chauvet (1), Pierre Jouventin (2)
Zvířata už mají vědomí!* 
(30.08.2012)
Před sto padesáti lety Darwin tvrdil, že mezi člověkem a ostatními živočišnými druhy není rozdíl v původu, nýbrž ve vývojovém stupni. A přesto by ještě před několika desítkami let bylo ve vědeckých kruzích naprosto nemyslitelné mluvit v případě zvířat o vědomí, tzn. o vyšších stavech intelektuální aktivity. V té době ještě vládla atmosféra „mentafobie“, na kterou poukázal zakladatel kognitivní etologie Donald Griffin. Tyto časy jsou, jak se zdá, definitivně za námi. Na kongresu, který 7. července na toto téma pořádala Cambridgeská univerzita, se vědci s mezinárodním renomé usnesli na Deklaraci o vědomí u zvířat (3), v jejímž závěru se píše, že „lidé nejsou jediní, kdo má neurologickou bázi, v níž se tvoří vědomí. Mimolidská zvířata, ať savci, ptáci či další druhy zvířat jako např. chobotnice takovou bází disponují."
Neokortex již tedy není považován za jedinou živnou půdu jemného myšlení. Už roku 1920 bylo prokázáno, že včely používají matematické pojmy, aby své družky nasměrovaly ke zdrojům potravy. Ale hmyz přece nemá mozek, nýbrž jen nervové uzliny, a stejně tak ho nemá ani chobotnice, tento neobyčejně nadaný měkkýš. Příval objevů z posledních dvaceti let nás s živočišnou říší, která se nám zdála tak vzdálená, opět sblížil. Když si sloni nevědí rady, spolupracují. Potkani raději rychle běží zachránit své druhy v nouzi, než aby šli ochutnávat sladkosti. Šimpanzi učí své mladé vyrábět a používat nářadí na louskání ořechů. Lidoopi, delfíni, sloni a dokonce i straky se poznávají v zrcadle – klasický test vědomí sebe sama, v němž selhávají děti do jednoho a půl roku. To vše ale nemá jen badatelský rozměr. Má to také rozsah etický, právní a politický. Budeme moci i nadále se zvířaty zacházet jako s věcmi? Při pohledu na zvířecí mrtvoly, kterých po vlně velkých veder zůstaly v halách celé hromady, musela každého, kdo má kromě žaludku i srdce, přejít chuť k jídlu.
Náš občanský zákoník je důkazem této reifikace – zvířata nazývá archaickým výrazem „věc movitá“ (čl. 528) –, zatímco zákoníky v Německu nebo ve Švýcarsku zvířata a věci jasně a explicitně rozlišují. Mysliveckým a masozpracovatelským lobby se během předchozích padesáti let v tomto ohledu podařilo odsunout veškeré reformy na pokraj zájmu. Zkrátka u nás ve Francii zvířata nemají myšlení, protože tady volí myslivci.
*) Překlad článku "Les animaux en toute conscience" zde uveřejňuji se svolením obou autorů i deníku Libération. Jakákoli reprodukce tohoto článku je možná jen se svolením deníku Libération.
Poznámky:
- Daniel Chauvet, etolog, ředitel výzkumu v Národním středisku pro vědecký výzkum (CNRS); autor knihy Kamala, une louve dans ma famille (Kamala, vlčice v mé rodině), Flammarion 2012.
- Pierre Jouventin, právník; autor knihy La Personnalité juridique des animaux jugés au Moyen Age (Právní subjektivita zvířecích odsouzenců ve středověkém soudnictví), L’Harmattan 2012.
- <http://io9.com/5937356/prominent-scientists-sign-declaration-that-animals-have-conscious-awareness-just-like-us> [cit. 18. prosince 2012]