Dominique Lestel

• Francouzský etolog a filosof (výběr z jeho tezí a konceptů viz zde)

• Přednáší kognitivní etologii na Ecole Normale Supérieure.

• V Národním středisku pro vědecký výzkum pracuje ve vědeckém týmu zaměřeném na ekoetologii a kognitivní etologii, zabývá se etnoetologií.

• V Ekoantropologické a etnobiologické laboratoři při Národním muzeu dějin přírody (Muséum national d'histoire naturelle) vede spolu s B. Lizetem multioborový výzkum komunikace mezi zvířaty a člověkem.

• Zaměřuje se především na interakci člověk-zvíře, na délku této interakce, na vztahy, které mezi člověkem a daným zvířetem vznikají, na způsob jejich soužití, který je nutno zkoumat, chceme-li dané zvíře a jeho chování popsat.

• Ve středu jeho zájmu je také komunikace mezi zvířaty a jejich jazyk.

 

Výběr z Lestelových tezí a konceptů:

Zvířecí původ kultury

- V poněkud pošetilé snaze najít charakteristickou vlastnost člověka, která by mohla potvrdit lidskou jedinečnost mezi živými organismy, ne-li přímo nadřazenost nad nimi, se často uvádí, že člověk je na rozdíl od zvířete přece bytost kulturní. Dominique Lestel však na základě svého dlouhodobého studia a výzkumu zastává tezi, že kultura je fenomén charakterizující živé organismy a že kulturní chování se v dějinách živých organismů vynořuje postupně. Rozdíl mezi člověkem a zvířetem tudíž nelze vyjádřit takto redukovaně: "není již na místě myslet kulturu v protikladu k přírodě, nýbrž brát v potaz pluralitu kultur u tvorů velmi odlišných živočišných druhů."*

 

Bikonstruktivistické paradigma v etologii

- Je tedy třeba budovat takovou etnologii (etnoetologii), která by nám umožnila porozumět četným zvířecím společnostem a jejich sociálním konvencím. Předpokladem pro takovou etologii je bikonstruktivistické paradigma: počítá s existencí dvojího konstruktivismu - 1) konstruktivismu zvířete a 2) konstruktivismu etologova. Zkoumá totiž, jakým způsobem každé zvíře konstruuje svůj vlastní svět a zároveň, jaké způsoby chápání tohoto „zvířecího konstruktivismu“ může vytvářet (konstruovat) etolog.

 

„Hybridní společenství“ (communautés hybrides) a „zvíře-partner“ (bête partenaire)

- Při zkoumání vztahů člověka a zvířat bychom zvířata měli chápat jako naše partnery (bête partenaire), s nimiž svůj život sdílíme a s nimiž vytváříme tzv. „hybridní společenství“. To umožňuje bikonstruktivisticky pojímaná etologie. Umožňuje nám pochopit, že naše soužití se zvířaty je obousměrné, že  je vzájemně obohacující, že v něm jde o sdílení smyslu, zájmů, pocitů (zatímco s rostlinami či neživými věcmi smysl ani pocity sdílet nelze).

---

*) Dominique Lestel, Les origines animales de la culture, Paris, Flammarion, 2001, s. 8

 

Bibliografie

Knihy:

• Paroles de singes. L'impossible dialogue hommes-primates, Paris, La Découverte 1995

• L'Animalité. Essai sur le statut de l'humain, Paris, Hatier 1996

• Les Origines animales de la culture, Paris, Flammarion 2001

• L'Animal singulier, Seuil 2004

• Les animaux sont-ils intelligents?, Editions Le Pommier 2006

• Les amis de mes amis, Seuil 2007

• L'Animalité, Paris, Herne 2007

• L'animal est l'avenir de l'homme, Paris, Fayard 2010

• Apologie du carnivore, Paris, Fayard 2011

 

Statě: 

• „Repenser le propre de l'homme“, Sciences humaines 8/2000 (N°108)  

• „Où commence et où finit un corps de fourmi ?“, Cahiers de psychologie clinique 1/2008 (n° 30), s. 11-26, dostupné na WWW: <www.cairn.info/revue-cahiers-de-psychologie-clinique-2008-1-page-11.htm> 

• „Les Communautés hybrides“, Sciences humaines 6/2008 (N°194), s. 8-8, dostupné na WWW: <www.cairn.info/magazine-sciences-humaines-2008-6-page-8.htm>

• „Que peut l'animal?“ (tento text jsem získala ze soukromého zdroje, oficiální bibliografický odkaz budu mít k dispozici na začátku roku 2011)

 

Kolektivní publikace

• Pascal-G. Picq, Dominique Lestel, Vinciane Despret, Chris Herzfeld, Les grands singes - L'humanité au fond des yeux, Odile Jacob, 2005

• L’espèce qui voulait sortir de l’espèce", in Pascal Picq (ed.), L’Evolution, Fayard